Jdi na obsah Jdi na menu
 


GROSS ARBER

9. 6. 2007
GROSS ARBER 1456 m.n.m


AHOJ VŠEM PŘÍZNIVCŮM DROBNÉHO HAZARDU

Jednoho pátečního večera ve vinárně u Rosáka, konečně nastala ta chvíle, kdy po několikaměsíčním pouhým tlachání, jsme se domluvili já, Roman a Wohryzek, že v sobotu 9.6. 2007 pokoříme nejvyšší vrchol Šumavy, bohužel na německé straně, jménem GROSS ARBER 1456m.n.m. (Velký Javor). Předpověď počasí na sobotu nemohla být lepší, 30C a občasné bouřky. Čas odjezdu jsme si ve vinárně stanovili na 8 ráno a tak jsem já společně s Wohryzkem opouštěl příjemné prostředí vinárny už okolo 0:30 ráno, abych byl připraven na následující den.
Budík mě probudil přesně o půl osmý a já za oknem spatřil dokonalou modrohu. Paráda. Zvednul jsem telefon a volal jsem Romanovi jako řidiči naší výpravy, jestli se náhodou čas odjezdu přes noc nezměnil, což se občas taky stane. Čas zůstal na osmou a tak jsem byl přesně v osm připravenej na zastávce U Golda. V 8:10 jsem spatřil černou limuzínu značky BMW a přisednul k Romanovi. Wohryzka jsme naložili doma, byl překvapivě připravenej a trvalo mu to pouhých 5min..Překontrolovali jsme si občanky kvůli celnici a už nic nebránilo tomu, aby Roman sešlápnul plyn svýmu automatu, pustil příjemnou hudbu a vyrazili jsme směr Sušice.
V Sušici jsme byli cobydup, není divu s Romanovým dvouapůllitrem, a parkovali před obchoďákem PLUS, kde jsme si šli zakoupit svačinu na celej den. Pár rohlíků, salám, tatranku a samozřejmě plzeň12. Naskákali jsme do auta a nabrali směr Železná Ruda. Po cestě svítilo sluníčko a jezdilo spousta veteránů závoďáků , na první pohled bylo vidět, že jedou nějakej rallye závod. Roman trochu ulevil noze na plynu kvůli bezpečnosti a za 30min. jsme byli na Rudě. Připravili jsme si občanky a celník na celnici nám dal jen povel rukou „jeďte“ a tak jsme jeli. Projeli jsme Bayerische-Eisenstein a jeli po hlavní asi dalších 5km a pak uhnuli doprava na Arberhütte, kde jsme u rozcestníku na Gross Arbersee zaparkovali auto. Vzali jsme si batohy včetně svačiny, když v tom Wohryzek, že prej nemá občanku a vše už dvakrát prohledal. Tak vše, včetně sebe a svý kabely prohledal ještě potřetí, opět bez výsledku a tak já hodil z prdele do placu „ a nemáš jí v botě?“ Woryzek se zamyslel, rozvázal pohorku a vytáhnul občanku. Myslel jsem v tu chvíli, že s Romanem puknem smíchy. Konečně jsme měli vše a vyrazily po zelené lesní cestou směr Grosse Arbersee. Ukazatel udával vzdálenost as 4,5km.
Po asi hodinové příjemné procházce stinným lesem jsme najednou vylezli na hlavní silnici lemovanou parkovištěm plným aut. Asfalt byl pekelně rozpálenej a dole v dálce byla vidět hospoda a něco jako jezero. Všude mraky lidi. Došli jsme k jezeru, kde byla na samém břehu přeplněná hospoda s balkonem plným slunečníků, lidi a perfektním výhledem na Gross Arbersee. Kolem jezera vedla perfektní cesta vysypaná bílým štěrkem a na hladině se proháněla šlapadla, které si mohl kdokoliv za poplatek pronajmout. Udělal jsme dvě fotky a uklidily jsme se do kouta a stínu, kde jsme tiše posvačily, zavzpomínali na tatranské Štrbské pleso a zasmáli zelené cedulce s nápisem NATIONALPARK.
Ukazatel na vrchol Grosse Arber ukazoval něco kolem 7km, ale v takovém pařáku a do kopce jsem si nedovedl představit čas na cestu. Cesta naštěstí vedla opět stinným lesem a v horní části byla úplně pohádková. Roman se trhnul asi v půlce, potřeboval si vyzkoušet svoji kondici před expedicí na zdolání kavkazského vrcholu ELBRUS (5648m), na který jede za 2 tejdny. Wohryzek se mnou vydržel asi tak do tři čtvrtě a pak jsem ho asi dost zpomaloval svým věčným focením pohádkového lesa. Všude spousta bludných kamenů z doby ledový, nádherných kořenů stromů, zelené barvy listí, kterým se snažily prosvítit se sluneční paprsky, kterých nebylo ten den zrovna málo. Má 1GB memory card udávala jasné tempo.
Asi po 2 hodinách chůze jsem vyšel z lesa a spatřil Romana s Wohryzkem opřené o zábradlí, jak se kochaj pohledem do dalekého okolí. Bohužel nebe se docela zakabonilo a nad našimi hlavami se objevil obří mrak ne moc přívětivé barvy. Byla to jen otázka času, kdy se vyplní předpověd meteorologu, kteří varovali před občasnými bouřkami. Skoro na úplném vrcholu byly hospody dvě, s přeplněnými zahrádkami plnými slunečníků a lidi. Vše je skoro jistě zapříčeněno kabinkovou lanovkou, která vede z dolejšího parkoviště na samý vrchol Javoru, který v zimě slouží jako lyžařské středisko. Spousta důchodců a dětí předškolního věku, byla nádherná podívaná. Opět zde byly nádherné cesty vysypané bílým štěrkem, které lemovaly celý vrchol velikána. Prodírajíc se davem, jsme prošli vše co na vrcholu bylo možné. Vyfotili milion fotek, prohlédli si z blízka dvě obří kovové kopule, které je snad možné pozorovat až z Horažďovic a o kterých Wohryzek tvrdil,že slouží jako planetárium a Roman, že to jsou vojenské radary, podobné tomu co chtěj amíci stavět u nás. Opět jsme si našli místečko někde v koutě, kde jsme posvačily a vypili druhou a dost teplou plzeň. Mezitím se obloha dost zatáhla, lidi se pomalu rozutekli, buď do hospody a nebo zpět kabinkou do svých aut zaparkovaných dole na parkovišti. My jsme taky zaveleli a vydali se na cestu zpět. U hospody na vrcholu se trochu rozpršelo a tak jsme se na chvíli přitiskly na dřevěnou stěnu , která byla pod stříškou. Asi po 10 min. jsme vyrazily po travnaté strmé sjezdovce, která skoro kopírovala kabinku a byla značená jako černá, dolů na parkoviště.
Od parkoviště přes silnici vedla polní cesta značená červeně zpět do Arberhütte, kde jsme měli zaparkované auto. Ukazatel udával asi 8km nenáročné cesty lesíkem. Roman se snažil doplnit memorycard svého nového foťáku makrem čehokoliv. Já se mu vůbec nesměju, protože nevím jak by to dopadlo, kdyby mě nevypověděla službu baterka na vrcholu Javoru.
K autu jsme došli asi po 2 hodinkách příjemné chůze. 4erné BMW bylo v naprostém pořádku a na místě na kterém jsme ho zanechali dopoledne i přes to, že Roman měl obavy, které ale mívá pokaždé od doby, kdy mu jeho BMW odcizili v Praze na ulici před barákem.
Do Horažďovic jsme dorazili něco kolem půl šestý spokojený a příjemně unavený.



Info na:
http://www.arber.de/
 

Náhledy fotografií ze složky GROSS ARBER 9.6. 2007

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář